Sborník Mediokracie
Médiokracie je pojem skloňovaný po řadu uplynulých let v různých kontextech. Zpravidla se jím míní skutečnost, že hromadné sdělovací prostředky neboli masmédia mají významný vliv na společenské dění, který občas přerůstá nejen v ambici, ale – za jistých okolností i schopnost formovat či deformovat události na politické scéně. Jako by média vskutku měla „moc“.
Většina těch, kdo se na margo „médiokracie“ vyjadřují, se ale shoduje na tom, že se slovem „moc“ musíme v této souvislosti zacházet s krajní opatrností. Nejenže média nejsou obdařena objektivním mandátem jako z demokratických procedur vzešlé moci zákonodárné, exekutivní a soudní, média jsou jen profesním působištěm. Ještě důležitější aspekt je skryt ve faktu, že média jsou často půdorysem pro realizaci partikulárních zájmů určitých sil na politické či ekonomické šachovnici.Média pak jsou mnohdy výslednicí působení těchto zájmů, a to je na hony vzdaluje jakékoli aspiraci být objektivním zrcadlem, natož měřítkem událostí,” uvádí Petr Žantovský v úvodu ke sborníku Médiokracie.
Sborník obsahuje následující texty:
- Miroslav Bednář: Médiokracie a demokracie
- Jiří Bystřicky: Mediální reflexivita a dispozitiv
- Helena Chaloupková:Médiokracie!?
- Ladislav Jakl: Médiokracie: vláda médií? Spíše vláda přes média
- Mária Macková: Médiokracia a princípy kultúrnosti člověka z aspektu Ladislava Hanusa
- Jiří Svoboda: Proč je médiokracie nevyhnutelná
- Zdeněk Zbořil: Médiokracie nadávka, metafora nebo inspirace pro studium politiky
- Petr Žantovsky: Nahradila médiokracie média a politiku?
