Hatem Berrezouga: Kauza Šabat-ová reloaded

Sedmý den si i Bůh odpočíval, ale očividně jedna muslimka s nevyřešeným pobytem ten příkaz nejen přehlídla, ale ani dát pokoj nehodlá.

Na svém FB jsem napsal následující:

Milí přátelé, jelikož padlo mé jméno v určitých diskuzních kruzích ohledně šátkové aféry, všiml jsem si, že jsem na to ve svém blogu níže, reagoval už před dvěma lety[1]. Překvapivě můj názor ohledně té kauzy se nezměnil a musíme ji řešit v jejím širším sociopolitickém kontextu.

Prostě muslimové musí přestat s prominutím SR*T místní, když si ani neuvědomují, v jakém kontextu, a v jakém světle jsou viděni, a co se kolem nich děje.

Jinak řečeno, můj názor v kontextu globálního dění je následující: Jsi muslim a chceš stejnou míru práv a tolerance, musíš ji nejdřív prokázat vůči nemuslimům v islámských zemích.

Není tajné, že neexistuje téměř žádná vzájemnost a stejná míra tolerance mezi našimi oběma světy. Tak přestaňme štvát a vyžadovat od lidí, co my sami nejsme ochotní nabízet. Když tohle člověk chápe, ať přestane zneužívat cizí systém, který sám neuznává, proti vlastním lidem.

Tímto nám, jako muslimům a migrantům, zbydou jen dvě možnosti. Buď se naučíme respektovat řád, ať je v rámci institucí či státu a žít podle priorit a VDĚČNĚ přijímat podmínky, které místní systém nám ukládá a výhody, které nám poskytuje a všichni víme, že v našich zemích jich nemáme ani desetinu..

Tímto nám, jako muslimům a migrantům, zbydou jen dvě možnosti. Buď se naučíme respektovat řád, ať je v rámci institucí či státu

Pokud tohle není jasné, ať se vrátíme domů a vytvořme lepší systém a lepší podmínky, které ten Západ už má a můžou s námi odcestovat a pomáhat ti naši bratři a sestry mezi konvertity k dosažení tohoto cíle.

Ať každá strana mezi lidsko-právními institucemi, populisty mezi politiky, i muslimové, berou vážně to, co se děje v demokratickém systému, který se dá lehce zneužít a vede pomalu a jistě k obrovské kolizi a k vytvoření náhlé a nové reality, ve které slova jako hodnoty a tolerance budou představovat jen prázdné pojmy, jelikož lidé už mají plné zuby těch keců a vře to jako uvnitř sopky.

Reakce byly rozporuplné a hlavní námitky ze strany některých muslimek zněly:

„Takže říkáš, že bychom raději vůbec neměli dávat veřejně najevo svou víru? Někdo rád gothic, tak chodí v černém, někdo rád ethno, má rozgajdané kalhoty, no a někdo rád islám, tak má šátek“

Problém je v tom, že nikdo z těch, kdo mají rádi gothic či etno, nemají příznivce mezi IS, Al-Káidou, Al-Šabab, Boko-Haram atd… Tak bacha, v čem chodíte a jestli se lidé bojí šátků, tak ne kvůli módě, ale kvůli rostoucímu počtu našich výbušných fanoušků.

2. „Náboženská svoboda je zaručená v evropské ústavě. Žijeme přece v demokracii.“

Je to sice pravda, ale chtěl bych se nad tímto bodem pozastavit a ujasnit, podle mého názoru, dvě podstatné věci, které nedochází nejen muslimům.

Zaprvé odluka církve od státu je čistě křesťanská záležitost. Ten spor začal ve středověku, způsobil četné války a teprve v minulém století našli řešení. Buď v částečné spolupráci, anebo úplné odluce a neutralitě státu. Svoboda vyznání jako výplod krvavých konfliktů řešila jen vztah mezi křesťany. A to jednak mezi sebou, a také vztah církve jako instituce se státem.
Konečně po několika stoletích našli systém, který reguluje jejich životy. Věřte či nevěřte, nikdo v té době nepočítal s tím, že se muslimové budou odvolávat na jejich ústavu a používat zákony proti vlastním tvůrcům.

Svoboda vyznání jako výplod krvavých konfliktů řešila jen vztah mezi křesťany.

Navíc muslimové nesplňují ani tu podstatnou podmínku, aby takové konkordáty či smlouvy s nimi byly uzavřeny. A to je další problém, jelikož muslimové v Evropě nejsou reprezentováni jednou oficiální institucí, jelikož představují pouze chaotické seskupení stovek modliteben a mešit s různými směry pocházející z původních zemí.

Teď trošku k dějinám tohoto šátku, abychom věděli, o čem se tu dohadujeme:

Zaprvé i mezi muslimy jsou spory ohledně výkladu verše „a ať spouštějí závoje na své hrudi.“ Není úplně a jednoznačně řečeno, jestli je zakrývání hlavy součástí tohoto příkazu či ne.
Za druhé niqábí a burqí převzali muslimové od dobývaných říší. Tyhle hábity už existovaly před Kristem. V Asyrské říši nošení závoje odlišovalo šlechtu od běžných žen a prostitutek.
Ve starém Řecku si některé ženy zakrývaly hlavu i obličej, a to samé ve starém Římě – závoj symbolizoval společenské postavení ženy a mužskou autoritu nad ní.
Purdah nebo pardah (persky: پرده, „závoj”), byla náboženská a společenská praxe v oblasti jižní Asie – Persie a Indie, kterou muslimové převzali ze 7. století, kdy zahalování celého těla ženy bylo považováno za symbol měšťanstva, a ještě k tomu převzali principy separace mezi muži a ženami.

Otázka k zamyšlení: I kdyby bylo zakrývání hlavy součástí islámského závoje, jeho cílem bylo, aby žena nebyla předmětem pozornosti, a aby splývala s ostatními ženami. Splní islámský závoj svůj účel mimo jeho prostor, kde v zemi nezahalených žen je jedině muslimka zahalená? Kdo zde představuje předmět pozornosti? Když jsou muslimské ženy téměř na denní bázi ve zprávách a na sociálních sítích předmětem pozornosti, a dokonce začaly být obtěžovány nemuslimskými muži. Splní ten šátek svůj účel mimo svůj kulturní prostor a bude dál chránit muslimskou ženu v Evropě nebo spíš začne být důvodem jejích útrap vzhledem k dnešní vypjaté situaci? Těžko abychom si odpověděli kladně. Této části právní vědy se v islámské legislativě říká „Maqasid Aš- šaria“ – neřeší zákon jako takový, ale spíš jeho cíl, a v jakých podmínkách je dosažitelný.

Co ještě převzali muslimové od dobytých či sousedních říší? Dokonce symbol svého náboženství: srpek a hvězdu. A to i přesto, že koránský text odsuzuje tyto symboly, najdeme je skoro na všech mešitách •„Ke znamením Jeho patří noc i den, slunce i měsíc, však neklaňte se ani slunci, ani měsíci, nýbrž klaňte se před Alláhem, jenž obojí stvořil, jestliže Jej uctíváte.“ (Korán 41:37)

Bylo by mnohem lepší, kdyby se muslimové věnovali studiu své víry, místo aby jako první začínali nevědomky s projevy převzatých tradic a mytologií.

Pokud budeme pokračovat tímto směrem a zneužívat místní zákony, které řešily vlastní realitu a budeme je chtít aplikovat na jiné importované tradice spíše než náboženství, které mají často nejen odlišné, ale i nekompatibilní hodnoty, míříme všichni k velkému maléru.. Je to jako sypat písek do víceméně fungujícího systému a přitom doufat, že bude dál fungovat. To nebude.

Ti, mezi muslimy, kteří si pořád myslí, že podlézám Čechům, ať konečně pochopí, proč píšu, co píšu: Snažím se zabránit, aby kvůli nám nepřestal fungovat doposud běžící stroj!

A co má dělat muslim, který by si měl být dobře vědom toho, že bohužel v dnešní době vybral náboženství, které je považováno za načasovanou bombu, a které je zneužíváno různými mocnými živly, aby destabilizoval systémy, kultury a zničil společnosti zevnitř?

Přinejmenším ať přestane hrát úlohu hloupého pěšce v šachovnici či trojského koně. Pokud nebudete žít moudře, nenaučíte se dělat ústupky, nebudete hledat kompromisy, neprokážete vděčnost a reciprocitu, nebudete loajální občané, a to nemyslím k vaším tradicím různých forem islámu z Tisíce a jedné noci, způsobíte nejen vaší zkázu, ale zkázu všech.

Pokud si to pořád neuvědomujete, válka mezi našimi světy začala, i když jak poznamenal jeden čtenář, zatím nesměle.

Pokud si to pořád neuvědomujete, válka mezi našimi světy začala, i když jak poznamenal jeden čtenář, zatím nesměle.

Pokud nepřestanete štvát a dráždit místní kultury kvůli malichernostem, i z hlediska islámu a nepřestanete zneužívat vědomě či nevědomě jejich systém, pak jdeme všichni vstříc obrovskému civilizačnímu konfliktu a všichni o ty práva přijdeme. A jak řekl Cicero, “Inter arma silent leges – „Ve válce právo mlčí“.

Hatem Berrezouga