Petr Bakalář: Lze ještě odvrátit islamizaci Evropy? (2)

“Evropské elity si pravděpodobně myslí si, že přijmeme islám a potom uděláme nějakou reformaci. Je to vlastně předpoklad, který vyslovil Adolf Hitler ve svém rozhovoru s Albertem Speerem, když říkal, že Arabové by díky svojí dobyvačnosti vnutili islám Němcům a Němci by pak díky vyšší inteligenci převzali vedení islámského světa,” říká Petr Bakalář.

PRVNÍ ČÁST TEXTU JE ZDE.

VEDLEJŠÍ A PODPŮRNÉ LINIE OBRANY

1. Bůh jako psychický virus aneb chemoterapie ráciem

Vhodné by bylo propagovat racionalitu proti náboženství obecně tak, jako to dělá např. Richard Dawkins. To ovšem znamená zasáhnout křesťanství i další momentálně více či méně benigní náboženství, a tento krok je částečně v rozporu se strategií opření se o tradice.

Jde o to, že pokud existuje víra v nadpřirozeno obecně, je islám pro lidi alternativou. Obecně je snadnější konvertovat z jednoho náboženského systému k jinému, než udělat z ateisty věřícího.

Rozšířit definici nepřítele lidstva – není to pouze radikální islám, ale veškerá iracionalita (např. víra v zázraky, posmrtný život, léčitelství, astrologie, zákaz používání antikoncepce, odpor vůči legalizaci eutanazie, apod.).

Jedním z počátečních kroků by např. mohlo být, že by ČT vysílala kritické dokumenty o iracionalitě a náboženství v podání Richarda Dawkinse, tak jako to dělá BBC (např. The Enemies of Reason). Pokud dává prostor náboženským pořadům, měla by existovat protiváha.

Dalším pak zavedení příslušného předmětu do škol, mohl by se jmenovat např. kritické myšlení – cílem by byla imunizace populace proti bludům.

2. Politická korektnost

Mělo by se otevřeně začít debatovat např. o rozdílech mezi etnickými skupinami a psychologickými rozdíly mezi pohlavími tak, aby bylo jasné, že nic z toho není sociální konstrukt.

Jakmile se upřímnost a fakta stanou samozřejmým standardem debat, bude snadné doložit, jaké výhody a nevýhody pro Evropu má ta která imigrační politika.

3. Kritika Západu

Nelze říci, že islámská kritika Západu je zcela nezpodstatnělá: konzumerismus bez jakékoli metafyziky, rozpad rodiny, přesexualizace, drogy.

Pokud by se toto podařilo nenásilným způsobem alespoň trochu změnit, nejenom že by to zlepšilo kvalitu života Evropanů, ale též pomohlo zastavit islamizaci. Jinými slovy – lze se islámem inspirovat, ale lepší je to na dálku a svobodně.

4. Pochopení psychologie protivníka

Protivníkem se zde zjednodušeně rozumí tzv. vítači. Porozumět tomu, jaké ideové vlivy, popř. události osobní historie formovaly jejich názory. Zároveň hledání způsobů, jak je změnit. Základní otázky jsou:

a) Kde se v nich bere ten optimismus a idealismus, které historické události jim dávají za pravdu?

b) Jak daleko by chtěli zajít s altruismem, za který zaplatí i ti, kteří s ním nesouhlasí? Existuje pro ně nějaká mez pomoci?

c) Proč se potřebují vidět jako good guys?

d) Co by je přimělo, aby přehodnotili svůj názor?

Odpovědi na tento typ otázek dobře demonstrují míru dogmatičnosti, popř. přístupnost racionálním argumentům.

5. Konverze muslimů k evropským hodnotám

Je to podobné jako se závislostí dětí na počítačích – zákazy moc nepomohou, cestou je nabídnout jim něco zajímavějšího.

S tím souvisí i vytvoření organizací, ve kterých by (mladí) muslimové našli pomocnou ruku, ochranu a pochopení ve chvíli, kdy by již nechtěli být muslimy. Též speciální ombudsman pro náboženské otázky.

6.  Gorg zasahuje!

Vhodné by bylo získat veřejně známé osobnosti. Idealistický příklad: Kdyby se Gott a Jágr jasně postavili na protiimigrační stranu, popř. do čela nějakého takového hnutí, je v ČR vyhráno.

Tohle se asi nepodaří, ale proč se nepokusit oslovit nějaké herce, sportovce, popř. hudebníky z 2. ligy? Snadno pak může vzniknout efekt sněhové koule.

7. Humor

Nebát se použití humoru a nadsázky à la velbloud na Staroměstském náměstí. Je známo, že ani jedno ze tří pouštních náboženství lásky moc smyslu pro humor nemá.

Zajímavý by byl např. dokumentární film o jihočeské vesničce, kde je u moci islám. Mohla by to být hezká mystifikace s edukativním potenciálem.

Peníze by bylo snad možné vybrat na crowdfondových serverech, např. na hithit.com – což by bylo svým způsobem i druhem referenda.

Nejpravděpodobnější scénář je tento:

1. Demografie a imigrace zvýší procento muslimů v Evropě. Vzniknou paralelní společnosti.

2. Islám bude klást požadavky, bude stále více konfliktů.

3. Evropa bude chtít mít klid a tak bude ustupovat, dobrovolně se islamizovat a tajně doufat, že si vystačí s formálním přijetím islámu. Časem se dá se očekávat určitá totalitarizace, posuzování horlivosti věřících, trestání vlažných (obdobu lze nalézt v mnoha různých lidských epochách a ideových hnutích).

4. Dojde ke stěhování velkých skupin lidí. Přizpůsobiví zůstanou na západě Evropy, nepřizpůsobiví se budou přesouvat k východu. Až bude tlak neúnosný, dojde ke konfliktu, možná k rekonkvistě. Dá se přirovnat ke střetu tektonických desek.

5. Ozbrojený konflikt bude stěžejním momentem celého příběhu. Může mít spíše podobu občanské války než střetu armád. Na straně původních Evropanů bude stát statistika – až na několik málo výjimek ve válkách vždy zvítězila inteligentnější populace (Evropané mají vyšší průměrnou inteligenci než Arabové), což se promítne v lepší technice a organizaci, na straně muslimů bude zase stát semknutost, rozhodnost a fanatismus. Hlavními obětmi budou jako vždy samozřejmě nevinní na obou stranách.

a) Pokud zvítězí islám, ztratí časem svou vitalitu, neboť je živ z konfliktu; pak přijde „islám s lidskou tváří“ a ona vytoužená reformace.

b) Pokud islám prohraje, dostane se na index asi jako nacizmus po prohrané válce; bude vymýcen, ve státech svého zrodu mu bude dovoleno přežívat v nějaké sešněrované podobě.

Západ, který se zbaví islámu, pak bude stát na křižovatce. Buď se vydat opět na cestu úpadku, kterážto ho udělala vůči islámu tak bezbranným, nebo zažije nějakou obrodu a naváže na to cenné, co ve své minulosti má.

I kdyby konflikt dopadl pro Evropany vítězně, výsledky budou převážně negativní, podle variant: odtržení Východu od muslimského Západu, návrat totalitních vlád, propad ekonomiky, ekologické škody, populační pokles v důsledku válečných ztrát apod.

Lze předpokládat, že vznikne nějaká verze evropského islámu, který bude radikálně jiný než dosavadní a vstřebá do sebe humanistické hodnoty?

Nejspíše ano. Otázkou je, zda to bude stačit na jeho pacifikaci. Očekával bych nějakou novou odnož, něco jako udělali s islámem Peršané. Pravděpodobně s tím evropské elity dokonce kalkulují. Myslí si, že přijmeme islám a potom uděláme nějakou reformaci. Je to vlastně předpoklad, který vyslovil Adolf Hitler ve svém rozhovoru s Albertem Speerem, když říkal, že Arabové by díky svojí dobyvačnosti vnutili islám Němcům a Němci by pak díky vyšší inteligenci převzali vedení islámského světa.

Nicméně je zřejmé, že tak jako se reformace křesťanská neobešla bez krutých konfliktů, tak reformace islámská by se bez nich neobešla už vůbec.

Text je publikován v neprodejné příloze, která je součástí dárkové limitované edice Prolomení hradeb.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *